Nagano
Když se psal únor 1998 bylo mi pouze 7 let a 3 měsíce, taťka byl v Sokolově ( v práci ) a já byla se ségrou a mamkou doma sama bylo asi 5:30 nebo kolik a z úst Roberta Záruby se ozval góóóóóól. Z těch momentů si pamatuji jen některé, ale poté jsme si koupili videokazetu Nagano 1998 a vybavilo se mi zas o kousek víc chvílema se mi zdálo, že jsem snad byla v Naganu s nima s odstupem času jsem přišla na to, že takových osobností, jako byli v Naganu už moc není. Není žádný srdcař, který by za reprezentaci doslova dýchal, teda pár vyjímek se najde, jako David Výborný, který když může, tak na MS nebo jinou akcičku jede a má chuť reprezentovat, ale reprezentovat přece není jen o penězích, ale o cti ( reprezentovat CR ) a prestiži ne? Co je přece lepšího, být na MS a něco vyhrát, nebo být doma ( prý kvůli nemoci =I ) a poté sledovat tým ČR, jak vyhrává nějakou medaili, vždyť to pak musí hrozně štvát ne? Já nevím, hokej nehraji, ale sleduji ho a myslím, že docela dost, dokonce mi taťka říká, že mám nemoc hokej blbinus. Abych se vrátila zpět k tomu, co jsem chtěla říct, dalším srdcařem je také Sparťan Jarda Hlinka, nebo Petr Čajánek ze St. Louis. Teď se pojďme podívat, teda písemně samozřejmě, jak se zrodil tento historický úspěch z Nagana, překrásná pohádka se zlatou tečkou je 13. února 1998 ( pátek ) a česká hokejová reprezentace vstupuje do turnaje zápasem s Finskem. Téměř do poloviny zápasu svítilo na ukazovateli skóre 0:0, ale už se ukazovali naše přednosti, neprůstřelný Dominátor ( tedy Hašek ) a obrovská herní pohoda celého týmu. Tým poskládaný trenérským triem: Hlinka, Lener, Martinec otevřel skóre v první třetině, přesněji trefil se Pavel Patera, další gól přidal 5 minut po přestávce srdcař Robert Reichel a konečnou podobu zápasu uzavřel dnes trenér Slavie, Vladimír Růžička. Do turnaje jsme tedy vstoupili výhrou 3:0. Našim dalším soupeřem ve skupině je Kazachstán. V den tohoto zápasu ( 15.2. ) oslavil Jaromír Jágr svoje narozeniny. Kazachstán jsme porazili vysoko 8:2, ale náš tým to odnesl četnými ranami, Petr Svoboda musel dokonce předčasně do sprch, David Moravec přišel o zoubky. Ale především Martin Ručinský se zasloužil o tak vysoké skóre. Nejtěžší zápas ve skupině nás čekal na konec zápas s Ruskem. Hokejistům stačila remíza prvenství a lepšího čtvrtfinálového soupeře, ale bohužel Češi prohráli 1:2, a tak se museli připravovat na favorizované "Amíky" zápas v hale Big Hat na čele lépe Američani, kteří v 17. minutě otevřeli skóre, jmenovitě to byl Mike Modano, na střely vedli Amíci v 7. minutě už 6:0, ale na skóre pouze 1:0. O přestávce mezi první a druhou třetinou promluvil do duše hokejistů kapitán Vladimír Růžička a jiní a pomohlo to, sám se postaral v 29. minutě o vyrovnání a obrat načal o 58 sekund déle Jaromír Jágr, poté přidal gól ještě Ručinský a skóre 4:1 uzavřel Jiří Dopita. Po této výhře jsme byli spolu s Kanadou, Ruskem a Finskem v semifinále. My jsme na tento další klíčový zápas vyfasovali Kanaďany. Tentokrát jsme otevřeli skóre my, a to jmenovitě v 50. minutě se napřáhl "Guma" tedy Jirka Šlégr a Robert Záruba na celý éter zakřičel: "góóóóól takhle střílí Guma =)." Vedení nám bohužel nevydrželo dlouho 63 sekund před koncem se před brankou objevil Linden a vyrovnal. Při remíze se tedy muselo prodlužovat, ale to branku nepřineslo, a tak o vítězi museli rozhodnout samostatné nájezdy, nebo jestli chcete náhlá smrt. Hašek v těchto nájezdech nepustil ani jeden ( netrefil se Fleury,Borque, Niewendyk, Lindros a v posledním, pro Kanaďany rozhodujícím se netrefil ani Brendon Shanahan ), na české straně se sice netrefil Patera, Jágr ani Ručinský, ale my jsme měli ještě jedno želísko v ohni, které jelo už první nájezd a proměnil ho =) byl to "Pašák Albi" tedy Robert Reichel, který rozhodl o našem osudu, byli jsme to my, kdo postupoval do finále naopak Weynu Gretzkymu se naprosto rozplynul sen o zlaté olympijské medaili. To nám, ale bylo naprosto fuk, hlavní bylo, že jsme byli ve finále a náležitě jsme si to užívali už jsme neměli co ztratit. Pro fanoušky už bylo vítězství finále, vítězství bez boje není vítězství, a tak ve finále s Rusy ( ti porazili Finy ) jsme hráli naplno. V neděli 22.2. 1998 seděli v hledišti hloučky českých fanoušků, příbuzní hokejistů a celá olympijská výprava v čele s předsedou Milanem Jiráskem, který prý podplatil Budhu =) Zápas začal, začal nelítostný boj na jehož konci ( spíše na začátku =) ) zkrátka ve 49. minutě si na modré čáře vyměnil puk Ručinský se Svobodou a ten se napřáhl a překonal gólmana Štalenkova. Do konce zápasu zbývalo 11 min a český tým se snažil nic nezkazit a vedlo se jim to, byli to Rusove. kteří 10 vteřin před koncem pokazili rozehrávku a Češi si už mohli vychutnávat pocit vítěze, ale vraťme se o těch 10 vteřin zpátky k památným slovům Roberta Záruby, jenž vykřičel do světa tyhle věty: "Otvíráme zlatou bránu olympijského turnaje. Jsme olympijští vítězové. Přepište dějiny. Česká republika vyhrála zimní olympijské hry v ledním hokeji." Při těchto slovech mě příjemně mrazí v zádech a hrnou se mi slzy z očí, protože si vybavuji, jak celá střídačka se valí na led a vrhá se na Haška poté přichází na řadu slavnostní ceremoniál a následná česká hymna přílet do Prahy, návštěva předsedy vlády, prezidenta Václava Havla a jeho chotě a nakonec samozřejmě jízda na Staroměstské náměstí, na které přijíždí hokejisté v pěkně bujaré náladě =). Tak taková byla tečka na kterou nikdo z nás nikdy nezapomene !!!!!! ( slova Petra Vichnara )
Sestava historických českých olympijských vítězů:
- Hašek, Čechmánek, Hnilička -
- Šmehlík, Šlégr, Hamrlík, Svoboda, Špaček, Kučera, L. Procházka -
- Jágr, Růžička, Straka - Ručinský, Reichel, Lang - Moravec, Beránek, Dopita - Hejduk, Patera, M. Procházka, Čaloun -
Když se tak koukám na tuhle sestavu, musím se podívat na začátek článku, a říkám si, proč někteří z nich dávají dobrovolně reprezentaci vale, když jsou zdraví a mohou hrát, proč chtějí Jágra, Straka, Ručinský, Špaček končit v reprezentaci? Je to kvůli trenéru Hadamczikovi? Nebo se snad už na to necítí? To jsou otazníky na které já odpověď neznám, ale říkám si, jsou tu noví hráči, noví vůdčí osobnosti Výborný, Erat, "Kabelky" a další. Samozřejmě, že to jde i bez Jágra, Haška a jiných MS 2006 v Rize to potvrdilo. Ale pojďme zkusit zavřít oči a myšlenkami se vraťme do Nagana je to nádherné.
Když se psal únor 1998 bylo mi pouze 7 let a 3 měsíce, taťka byl v Sokolově ( v práci ) a já byla se ségrou a mamkou doma sama bylo asi 5:30 nebo kolik a z úst Roberta Záruby se ozval góóóóóól. Z těch momentů si pamatuji jen některé, ale poté jsme si koupili videokazetu Nagano 1998 a vybavilo se mi zas o kousek víc chvílema se mi zdálo, že jsem snad byla v Naganu s nima s odstupem času jsem přišla na to, že takových osobností, jako byli v Naganu už moc není. Není žádný srdcař, který by za reprezentaci doslova dýchal, teda pár vyjímek se najde, jako David Výborný, který když může, tak na MS nebo jinou akcičku jede a má chuť reprezentovat, ale reprezentovat přece není jen o penězích, ale o cti ( reprezentovat CR ) a prestiži ne? Co je přece lepšího, být na MS a něco vyhrát, nebo být doma ( prý kvůli nemoci =I ) a poté sledovat tým ČR, jak vyhrává nějakou medaili, vždyť to pak musí hrozně štvát ne? Já nevím, hokej nehraji, ale sleduji ho a myslím, že docela dost, dokonce mi taťka říká, že mám nemoc hokej blbinus. Abych se vrátila zpět k tomu, co jsem chtěla říct, dalším srdcařem je také Sparťan Jarda Hlinka, nebo Petr Čajánek ze St. Louis. Teď se pojďme podívat, teda písemně samozřejmě, jak se zrodil tento historický úspěch z Nagana, překrásná pohádka se zlatou tečkou je 13. února 1998 ( pátek ) a česká hokejová reprezentace vstupuje do turnaje zápasem s Finskem. Téměř do poloviny zápasu svítilo na ukazovateli skóre 0:0, ale už se ukazovali naše přednosti, neprůstřelný Dominátor ( tedy Hašek ) a obrovská herní pohoda celého týmu. Tým poskládaný trenérským triem: Hlinka, Lener, Martinec otevřel skóre v první třetině, přesněji trefil se Pavel Patera, další gól přidal 5 minut po přestávce srdcař Robert Reichel a konečnou podobu zápasu uzavřel dnes trenér Slavie, Vladimír Růžička. Do turnaje jsme tedy vstoupili výhrou 3:0. Našim dalším soupeřem ve skupině je Kazachstán. V den tohoto zápasu ( 15.2. ) oslavil Jaromír Jágr svoje narozeniny. Kazachstán jsme porazili vysoko 8:2, ale náš tým to odnesl četnými ranami, Petr Svoboda musel dokonce předčasně do sprch, David Moravec přišel o zoubky. Ale především Martin Ručinský se zasloužil o tak vysoké skóre. Nejtěžší zápas ve skupině nás čekal na konec zápas s Ruskem. Hokejistům stačila remíza prvenství a lepšího čtvrtfinálového soupeře, ale bohužel Češi prohráli 1:2, a tak se museli připravovat na favorizované "Amíky" zápas v hale Big Hat na čele lépe Američani, kteří v 17. minutě otevřeli skóre, jmenovitě to byl Mike Modano, na střely vedli Amíci v 7. minutě už 6:0, ale na skóre pouze 1:0. O přestávce mezi první a druhou třetinou promluvil do duše hokejistů kapitán Vladimír Růžička a jiní a pomohlo to, sám se postaral v 29. minutě o vyrovnání a obrat načal o 58 sekund déle Jaromír Jágr, poté přidal gól ještě Ručinský a skóre 4:1 uzavřel Jiří Dopita. Po této výhře jsme byli spolu s Kanadou, Ruskem a Finskem v semifinále. My jsme na tento další klíčový zápas vyfasovali Kanaďany. Tentokrát jsme otevřeli skóre my, a to jmenovitě v 50. minutě se napřáhl "Guma" tedy Jirka Šlégr a Robert Záruba na celý éter zakřičel: "góóóóól takhle střílí Guma =)." Vedení nám bohužel nevydrželo dlouho 63 sekund před koncem se před brankou objevil Linden a vyrovnal. Při remíze se tedy muselo prodlužovat, ale to branku nepřineslo, a tak o vítězi museli rozhodnout samostatné nájezdy, nebo jestli chcete náhlá smrt. Hašek v těchto nájezdech nepustil ani jeden ( netrefil se Fleury,Borque, Niewendyk, Lindros a v posledním, pro Kanaďany rozhodujícím se netrefil ani Brendon Shanahan ), na české straně se sice netrefil Patera, Jágr ani Ručinský, ale my jsme měli ještě jedno želísko v ohni, které jelo už první nájezd a proměnil ho =) byl to "Pašák Albi" tedy Robert Reichel, který rozhodl o našem osudu, byli jsme to my, kdo postupoval do finále naopak Weynu Gretzkymu se naprosto rozplynul sen o zlaté olympijské medaili. To nám, ale bylo naprosto fuk, hlavní bylo, že jsme byli ve finále a náležitě jsme si to užívali už jsme neměli co ztratit. Pro fanoušky už bylo vítězství finále, vítězství bez boje není vítězství, a tak ve finále s Rusy ( ti porazili Finy ) jsme hráli naplno. V neděli 22.2. 1998 seděli v hledišti hloučky českých fanoušků, příbuzní hokejistů a celá olympijská výprava v čele s předsedou Milanem Jiráskem, který prý podplatil Budhu =) Zápas začal, začal nelítostný boj na jehož konci ( spíše na začátku =) ) zkrátka ve 49. minutě si na modré čáře vyměnil puk Ručinský se Svobodou a ten se napřáhl a překonal gólmana Štalenkova. Do konce zápasu zbývalo 11 min a český tým se snažil nic nezkazit a vedlo se jim to, byli to Rusove. kteří 10 vteřin před koncem pokazili rozehrávku a Češi si už mohli vychutnávat pocit vítěze, ale vraťme se o těch 10 vteřin zpátky k památným slovům Roberta Záruby, jenž vykřičel do světa tyhle věty: "Otvíráme zlatou bránu olympijského turnaje. Jsme olympijští vítězové. Přepište dějiny. Česká republika vyhrála zimní olympijské hry v ledním hokeji." Při těchto slovech mě příjemně mrazí v zádech a hrnou se mi slzy z očí, protože si vybavuji, jak celá střídačka se valí na led a vrhá se na Haška poté přichází na řadu slavnostní ceremoniál a následná česká hymna přílet do Prahy, návštěva předsedy vlády, prezidenta Václava Havla a jeho chotě a nakonec samozřejmě jízda na Staroměstské náměstí, na které přijíždí hokejisté v pěkně bujaré náladě =). Tak taková byla tečka na kterou nikdo z nás nikdy nezapomene !!!!!! ( slova Petra Vichnara )
Sestava historických českých olympijských vítězů:
- Hašek, Čechmánek, Hnilička -
- Šmehlík, Šlégr, Hamrlík, Svoboda, Špaček, Kučera, L. Procházka -
- Jágr, Růžička, Straka - Ručinský, Reichel, Lang - Moravec, Beránek, Dopita - Hejduk, Patera, M. Procházka, Čaloun -
Když se tak koukám na tuhle sestavu, musím se podívat na začátek článku, a říkám si, proč někteří z nich dávají dobrovolně reprezentaci vale, když jsou zdraví a mohou hrát, proč chtějí Jágra, Straka, Ručinský, Špaček končit v reprezentaci? Je to kvůli trenéru Hadamczikovi? Nebo se snad už na to necítí? To jsou otazníky na které já odpověď neznám, ale říkám si, jsou tu noví hráči, noví vůdčí osobnosti Výborný, Erat, "Kabelky" a další. Samozřejmě, že to jde i bez Jágra, Haška a jiných MS 2006 v Rize to potvrdilo. Ale pojďme zkusit zavřít oči a myšlenkami se vraťme do Nagana je to nádherné.




































Tohle je posledni clanek v teto sezone,no teda vlastne ne.....proste budu psat az zacne MS v Moskve....ted uz pro me proste sezona skoncila=¨(
lituju toho, kdo ten článek psal...=) ale obsah je móóóc dobrej, chtělo by to zopakovat...=)